Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Aktuální počasí

Počasí dnes:

18. 10. 2017

zata

Bude převážně zataženo nízkou oblačností nebo mlhavo, na horách a místy i v nižších polohách až skoro jasno. Denní teploty 12 až 16°C, při slunečnu kolem 20°C. Noční teploty 10 až 6°C.

Navigace

Výběr jazyka

  • cz
  • en
  • de

Obsah

Vlajka a znak obce

 

Znak

 

Popis znaku

Polcený štít. V pravém červeném poli na stříbrném vztyčeném meči se zlatým jílcem navlečeny koruna a nad ní prsten s modrým kamenem, obojí zlaté. V levém modro-zlatě děleném poli, nahoře tři (2, 1) stříbrné hvězdy, dole tři (1, 2) modré kostky.

 

 

 

Vlajka
Popis Vlajky

List tvoří červený žerďový pruh široký třetinu délky listu a dva vodorovné pruhy, modrý a žlutý. V červeném pruhu na bílém vztyčeném meči se žlutým jílcem navlečeny koruna a nad ní prsten s modrým kamenem, obojí žluté. Ve střední části listu v modrém pruhu tři (2, 1) bílé šesticípé hvězdy, pod nimi ve žlutém pruhu tři (1, 2) modrá čtvercová pole.
Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

 

Bořislav a Bílka

Obec Bořislav se skládá ze dvou částí – z Bořislavi a Bílky.

Bořislav se v písemných historických pramenech připomíná poprvé v roce 1169 v listině krále Vladislava I., vydanou pro špitál sv. Jana Jeruzalémského v Praze. Král jim krom vsí u Plzně a v okolí Ústí nad Labem, daroval také Bořislav. Bílka se připomíná až v roce 1403. Bořislav byla majetkem johanitů až do doby vlády knížete Bedřicha (+ 1189). Pak ji držel sám panovník. Další zpráva o vsi je z roku 1352 v soupisech papežského desátku. V té době zde stál farní kostel sv. Kateřiny. Poplužní dvůr byl držen příslušníky drobné služebné šlechty. Sezením na Bořislavi se ve druhé polovině 14. století psal Jindřich z Herštejna. V době před husitskými válkami byla ves majetkem kláštera benediktinek v Teplicích. Za husitských válek ovládl klášterní statky Jakoubek z Vřesovic a v roce 1436 mu jeho zdejší držbu potvrdil zápisem císař Zikmund. Jakoubkovi potomci se na Teplicku pevně uchytili. O zápisný statek Teplice však přišli. Ten se stal věnem českých královen. Jan Ilburk z Vřesovic si po roce 1478 postavil na Doubravské hoře u Teplic hrad. Mezi tím se změnil držitel Teplic, kterým se v roce 1482 stal Purkart z Fictum. Za Fictumů byly k Teplicím připojeny Bořislav s Bílkou a ty pak již natrvalo sdílely osud teplického panství. Od počátku 16. století se zde vlastníci střídali v rychlém sledu. V roce 1585 získal Teplice Radslav z Vchynic. Jeho synovec Vilém hrabě Kinský z Vchynic a Tetova dědil strýcův rozsáhlý majetek nejen v Teplicích, ale i v České Kamenici, Benešově nad Ploučnicí, Sloupu, atd. Osud Vilémův se naplnil 25. 2. 1634 v Chebu, kde byl společně s Albrechtem z Valdštejna, vévodou z Frýdlantu, zavražděn. Po té byl společně s dalšími obviněn ze zrady panovníka a jeho majetek byl konfiskován. Císař si Teplice neponechal a necelé tři měsíce po chebské události je daroval císařskému polnímu maršálovi Janovi z Aldringenu. Ten však padl při obraně Landshutu proti Švédům 22. 7. 1634. Nastala velice složitá dědická situace. Teplické panství bylo nakonec rozděleno na čtyři části drženými různými členy rodu a jejich příbuznými. Synovec Jana z Aldringen Maximin Kohl, držel díl se Želkovicemi a Bořislaví. Sestra Jana z Aldringen Anna, ovdovělá Müllerová, se v roce 1637 vdala za plukovníka Jeronýma hraběte z Clary. Jejich syn Jan Jiří Marek se nakonec stal majitelem všech dílů aldringenského teplického dědictví. V roce 1666, jako dědic claryovských a aldringenských českých statků, obdržel císařské povolení ke spojení rodového erbu a jména. O té doby on a jeho potomci užívali rodové jméno Clary-Aldringen. Drženými statky byly Teplice, Benešov nad Ploučnicí, Býnovec, Růžová, Lenešice, Želechovice, Dobříčany a Hospozín. Následující tři století byli v Bořislavi a Bílce vrchností Clary-Aldringenové. A to až do roku 1850, kdy vrchnostenskou správu nahradila správa státní.

Znak obce se shoduje s popisem: Polcený štít. V pravém červeném poli na stříbrném vztyčeném meči se zlatým jílcem navlečeny koruna a nad ní prsten s modrým kamenem, obojí zlaté. V levém modro-zlatě děleném poli, nahoře tři (2, 1) stříbrné hvězdy, dole tři (1, 2) modré kostky. Pravá polovina štítu má vztah k zasvěcení bořislavského kostela sv. Kateřině. Koruna znamená, že Kateřina byla královskou dcerou, prsten symbolizuje její mystickou svatbou s Ježíškem a meč její mučednickou smrt. Levá polovina znaku je inspirována erbem Clary-Aldringenů, kteří byli vlastníky obce téměř tři století.

Vlajka má podobu danou popisem: List tvoří červený žerďový pruh široký třetinu délky listu a dva vodorovné pruhy, modrý a žlutý. V červeném pruhu na bílém vztyčeném meči se žlutým jílcem navlečeny koruna a nad ní prsten s modrým kamenem, obojí žluté. Ve střední části listu v modrém pruhu tři (2, 1) bílé šesticípé hvězdy, pod nimi ve žlutém pruhu tři (1, 2) modrá čtvercová pole. Vlajka opakuje podobu znaku.