Historie obce

Bořislav a Bílka

Staroslovanská  obec  v kopcovitém dramatickém území, položená v úbočí, které jí dává výraznou dominantní polohu, umocněnou barokním kostelem, který je se svou mohutnou zvonicí výrazným pohledovým bodem hlavní komunikace E 55 z Teplic do Lovosic. Obec 10 km jihovýchodně od Teplic.

Z nejstarších dějin.

Podle archeologických nálezů začíná osídlení na katastru dnešní obce Bořislav pravděpodobně už v době hradištní v prvních stoletích našeho letopočtu.   Nejstarší zprávy o její existenci se datují k roku 1169, kdy král Vladislav II. věnoval špitálu řádu johanitů „duas villas in provincia Belinensi dictas Borizlaue et Hribovici“ (dvě vsi v provincii Bílinské řečené Bořislav a Hrbovice). Vladislavova listina dokládá, že již v polovině 12. století na místě dnešní obce Bořislav existovalo osídlení, jehož zakladatelem měl být podle některých pramenů zdejší významný severočeský rod Hrabišiců .  Název vesnice Borizlau, Borizislau, Borzyslaw nebo novější Boreslau  měl vzniknout odvozením z vlastního jména Borizlaus -  Bořislavův, jako označení dvora jeho prvního vlastníka – Bořislava.  V následujících desetiletích byla Bořislav řádu johanitů několikrát panovníkem odňata a zase vrácena, až se dostala koncem 13. století do majetku teplického kláštera benediktinek. 

KULTURNÍ  PAMÁTKY OBCE

Jako státem chráněná památka je v obci zapsána budova fary, kostel, brána v kostelní zdi, kříž na návsi a sloup s Pietou.

Kostel sv. Kateřiny (č. 5-2562)

původně z roku 1384, nynější budova byla postavena roku 1717, obnovena pak v roce 1820. Jedná se o jednolodní prostor s trojbokým závěrem a hranolovitou věží, nadstavenou štítové stěně, s níž je spojena s volutovými křídly. Ve štítové stěně je mělký střední rizalit vymezený plochými pilastry, které se opakují rovněž i na nároží. V ose je vstup se segmentovými frontonem. v bočních polích jsou niky s volnými plastikami. věž je kryta přilbou s polygonální zvoničkou. Boční fasády jsou lemovány lizénovými rámy. Okna jsou segmentová se štukovým ostěním. Pozdější opěrákové pilíře zabíhají šikmo do stavby kostela. Vnitřek je zaklenut valenou klenbou s lunetami.

Fara (č. 5-2563)

barokní stavba z roku 1733. Budova je obdélná, patrová, s mansardovou střechou. V ose boční stěny je portál s letopisem 1733. Okna obdélná, členěná, dvojitá

Sloup s Pietou (popis památky č. 5-2565)

jedná se o barokní pískovcový sloup s etazí na hranolovém soklu završený korintskou hlavicí a drobnou plastikou Bohosudovské Piety. Nachází se na původním místěpři hlavní silnici na katastru Obce Bořislav.Dle letopočtu na zadní straně soklu a dalších dostupných pramenů pochází z roku 1720, renovována byla roku 1829 a roku 1839 se obec zavázala k údržbě této statue 'zřízené od našich předků na věčné časy'. Dále byla památka restaurována v roce 1969. Povětrnostní vlivy, exhalace, otřesy a těžká doprava po mezinárodní silnici E55 se nepříznivě projevili na stavu této 300 let staré památky. Proto byla nákladem Obce Bořislav v letech 2003-2004 ve spolupráci AVU Praha podle názoru Dc. Petra Siegla, architektonická socha restaurována. Drobná plastika a hlavice sloupu byly nahrazeny kopiemi. Originály byly zakonzervovány a uloženy do depozitáře.

Kříž Kalvárie (popis památky č. 5-2564)

Kamenná památka se nachází na původním místě na návsi v Bořislavi. Její čelní (pohledová) strana směřuje na sever. Vznik je datován do roku 1801 a byla vytvořena na základě objednávky Obce Bořislav. V průběhu let byla památka udržována, poslední zmínka je roku 1970, kdy byla restaurována p. Paškem. Památku tvoří 8 kamenných částí, z toho 5 architektonických a jedna sochařská. Na schodišťovém stupni stojí památka soklu, na níž je hlavní soklová část s reliéfem sv. Vojtěcha a profilovaná římsa. Dále architektura pokračuje soklem, který je pod sochou, znázorňující Kalvárii, která je dominantou památky. Kalvárie zobrazuje ukřižovaného Krista na kříži, na kterém je v horní části nápis I.N.R.I. U nohou Krista leží Máří Magdalena, u jejíchž nohou je lebka, kterou prolézá had.

Turistické cíle:

Cesta přátelství - Bílka

Projekt iniciovalo Občanské sdruženi v Bílce, po úspěšném dokončení předchozích dvou etap, to je znovupostavení kapličky v Bílce a zvelebení návsi. Na pomoc a spolupráci byl přizván sochař Jan Koblasa z Hamburku. Jedná se o 14 sochařských prací, které vytvořili čeští a němečtí sochaři, jako příspěvek k překonáni narušených vztahu mezi Čechy a Němci z minulosti. Koordinaci a koncept vytvořilo Občanské sdružení v Bílce ve spolupráci s autory jednotlivých objektů a Správou chráněné oblasti Českého středohoří. Projekt byl podporován Česko-německým fondem Budoucnosti, Okresním úřadem v Teplicích, a německými sponzory. Nad projektem převzal záštitu president České republiky Václav Havel. Projekt byl předán při již tradiční Svatováclavské slavnosti v Bílce na návsi 28. 09. 2002. K projektu: Jde o rozmístění prací podél dvou cest: z Bořislavi a z Černčic .Tyto cesty se setkávají v Bílce u kapličky a pak směřují společně pod úpatí Milešovky.