Pracovní řád Obce Bořislav

Pracovní řád Obce Bořislav

1) Všeobecná ustanovení

     Tento pracovní řád se v obci vydává dle § 306 Zákoníku práce. Pracovní řád je vydán s cílem zajistit úspěšné plnění úkolů obce, cestou upevnění pracovní kázně            a vnitřního pořádku. Pracovní řád vychází z příslušných ustanovení Zákoníku práce          a dalších pracovněprávních předpisů, která dále rozvíjí a konkretizuje na podmínky naší obce a zde definuje práva a povinnosti obce a jejich zaměstnanců. Tento pracovní řád je tedy závazný jak pro obec – zaměstnavatele, tak pro všechny zaměstnance, kteří jsou vůči němu zejména v pracovním, příp. obdobném poměru („dohody“). Pracovní řád, včetně jeho případných aktualizací je všem zaměstnancům přístupný v kanceláři starosty. Nově přijímaní zaměstnanci jsou s pracovním řádem seznámeni v den nástupu do zaměstnání starostou obce, což stvrzují svým podpisem na pracovní smlouvě (pracovní smlouva obsahuje povinnost zaměstnance dodržovat pracovní řád obce). V případě aktualizace pracovního řádu, či vydání nového pracovního řádu, budou všichni zaměstnanci řádně seznámeni s tímto řádem (podpis pracovního řádu každým zaměstnancem).

2) Pracovní poměr

     Pracovní poměr vzniká uzavřením pracovní smlouvy mezi zaměstnancem a obcí nejpozději v den nástupu do práce. Pracovní smlouvy vypracovává starosta obce ve spolupráci s místostarostou obce a ekonomkou obce. Za obec podepisuje se zaměstnancem pracovní smlouvu statutární orgán – starosta. Před uzavřením pracovní smlouvy (pro ověření předpokladů pro výkon příslušné práce) je  od budoucího zaměstnance vyžadováno:

-          doklad o dosaženém stupni školního vzdělání

-          vyplnění osobního dotazníku, včetně výpisu z rejstříku trestů

-          potvrzení o získané kvalifikaci (školení, kurzy, zkoušky, certifikáty,                        pracovní posudek od předchozího zaměstnavatele…)

-          potvrzení o předchozím zaměstnání, včetně potvrzení o ukončení tohoto předchozího zaměstnání.

-          potvrzení o vstupní lékařské prohlídce, včetně potvrzení 

o příslušnosti ke konkrétní zdravotní pojišťovně, dále rodné listy svých dětí (v případě,  že bude požadovat uplatnění odčitatelných položek od základu daně z příjmu FO).

     Starosta obce dále před uzavřením pracovní smlouvy seznamuje pracovníka s jeho právy a povinnostmi plynoucími z pracovní smlouvy a dále s pracovními a mzdovými podmínkami. V den nástupu do práce seznámí starosta obce nového zaměstnance se všemi předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, které se vztahují k dohodnuté práci, s organizačním řádem, se zásadami protipožární ochrany, s vnitřním platovým předpisem, s popisem funkce tohoto nového zaměstnance a s dalšími vnitroorganizačními předpisy.

     Pracovní poměr se sjednává s dvouměsíční  výpovědní lhůtou, na dobu neurčitou, pokud ve vybraných mimořádných případech není dohodnuto jinak.

     Na pracoviště, kde by byl jeden z nich přímo podřízen druhému, nebo podléhal jeho kontrole, nemohou být zařazeni manželé, druh a družka, rodiče a děti, sourozenci. Pokud nejde o pokladní nebo účetní činnosti, může v odůvodněných případech povolit výjimku starosta.

3) Změny pracovního poměru, pracovní cesty, skončení pracovního poměru

     O případných změnách pracovního poměru rozhoduje starosta. Obsah pracovní smlouvy je možno změnit pouze písemnou dohodou mezi zaměstnancem a obcí. Převedení, přeložení zaměstnance a výkon práce jiného druhu než je uveden v pracovní smlouvě schvaluje starosta obce ve výjimečných případech, které se řídí  § 41 zákoníku práce.

     Vyslání zaměstnance na pracovní cestu schvaluje starosta, případně místostarosta obce (pracovní smlouva obsahuje i souhlas zaměstnanců s případnými pracovními cestami), a to vystavením cestovního příkazu. Zaměstnanec se při pracovní cestě povinně řídí časovými a přepravními údaji uvedenými v cestovním příkaze a dalšími případnými pokyny nadřízeného. Po skončení pracovní cesty předává do dvou pracovních dnů svému nadřízenému písemnou cestovní zprávu (případně zápis z jednání).

     Pracovní poměr lze ukončit způsoby uvedenými v § 48 – 73 zák. práce,    tj. v zásadě dohodou mezi zaměstnancem a obcí, výpovědí zaměstnance či zaměstnavatele – obce, okamžitým zrušením ze strany zaměstnavatele, oboustranným zrušením pracovního poměru ve zkušební době. Rozhodl-li se ukončit pracovní poměr zaměstnanec, podává žádost o ukončení pracovního poměru proti podpisu starostovi obce. Ve vybraných případech zasílá zaměstnanec žádost poštou. K veškerým pracovněprávním úkonům vztahujícím se k ukončení pracovního poměru má právo starosta.  Veškeré dokumenty o ukončení pracovního poměru jsou tedy podepsány starostou a předány zaměstnanci, ve vybraných případech doručeny poštou.

Při skončení pracovního poměru je povinen zaměstnanec zaměstnavateli:

      -   odevzdat pracovní pomůcky, případně poměrnou náhradu,

-          nahradit případnou způsobenou škodu,

-          odevzdat další předměty poskytnuté pro výkon zaměstnání (kalkulačka, mobil, auto, notebook, knihy, adresáře…). O předání všech předmětů a pomůcek je sepsán písemný zápis,

-          předat starostovi, místostarostovi či jinému pověřenému zaměstnanci jím spravovanou agendu, rozpracované úkoly a další povinnosti, a to na základě zaměstnancem vypracovaného předávacího protokolu.

Při skončení pracovního poměru je povinen zaměstnavatel zaměstnanci:

-          vydat potvrzení o vyrovnání všech pohledávek obce vůči zaměstnanci,

-          vydat potvrzení o zaměstnání,

-          vyplatit zaměstnanci na základě jeho případné žádosti zálohu na mzdu, když doplatek bude poskytnut v nejbližším výplatním termínu,

-          vydat pracovní posudek, na základě žádosti zaměstnance.

4) Povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele plynoucí z pracovního procesu

Zaměstnanec je zejména povinen:

-          vykonávat činnosti dle pracovní náplně (popisu práce),

-          dodržovat pracovní řád, organizační řád, ostatní organizační normy upravující chod obce (nařízení starosty, směrnice účetní jednotky),

-          upozornit včas nadřízeného na škodu či nebezpečí vzniku škody na zdraví či majetku  a zakročit k odvrácení škody,

-          nezneužívat nářadí, zařízení, stroje, materiál, přístroje, dopravní. prostředky patřící obci pro osobní účely,

-          nenastupovat do zaměstnání pod vlivem alkoholu a drog a tyto nepožívat na pracovišti, dodržovat zákaz kouření,

-          ohlašovat ekonomce obce případné změny v osobních a dalších údajích (např. bydliště, zdrav. pojišťovna, údaje mající vliv na základ daně),

-          vyznačovat předepsaným způsobem příchod a odchod ze zaměstnání, na pracovišti se zdržovat pouze v souvislosti s plněním pracovních úkolů, plně využívat pracovní dobu,

-          zdržet se uzavírání vedlejších pracovních poměrů či dohod, zahájení podnikání,

-           dodržování služební tajemství,

-          dodržovat zásadu maximálně efektivního nakládání se svěřenými prostředky zaměstnavatele, nejednat v rozporu s jeho zájmy,

-          pracovat řádně, svědomitě, iniciativně, dále si prohlubovat svoji kvalifikaci.

Zaměstnavatel je zejména povinen:

-          přidělovat zaměstnanci práci dle uzavřené pracovní smlouvy,

-          za tuto práci poskytovat zaměstnanci dohodnutou mzdu,

-          vytvářet podmínky pro další prohlubování a zvyšování kvalifikace zaměstnance a pro úspěšné plnění pracovních úkolů při dodržování právního řádu platného v ČR,

-          zabezpečovat v obci odpovídající pracovněprávní vztahy v souladu s příslušnými pracovněprávními předpisy a s pravidly slušnosti a občanského soužití.

-         

5) Pracovní doba, práce přesčas

     V naší obci se v souladu s § 79 Zák. práce realizuje týdenní pracovní doba, v jejímž rámci je zaměstnanec povinen v rámci jednoho týdne odpracovat v součtu 40 hodin. Obec může se zaměstnancem sjednat rovněž kratší pracovní dobu za níž náleží mzda odpovídající této kratší pracovní době. Tato kratší doba se sjednává zejména ze zdravotních důvodů na straně zaměstnance.

     Pracovní doba se skládá:

a) u pracovníků pracujících především manuálně

- z pracovní doby, která je stanovena v rozmezí 7,00 – 15,30 hod.

b) u úředníků a správních zaměstnanců

- z pracovní doby, která je stanovena v pondělí a ve středu v rozmezí 7.00 – 18.00      

  hod –  úřední hodiny .

- z pracovní doby v úterý, čtvrtek a pátek – flexibilní pracovní doba

Pracovní dobu každého jednotlivého zaměstnance určuje starosta obce.

V rámci měsíce je zaměstnanec povinen odpracovat celou měsíční pracovní dobu. Nepřítomnost na pracovišti v pracovní době musí zaměstnanec řádně doložit svému nadřízenému. Přestávka na jídlo a oddech se poskytuje zaměstnanci nejpozději po odpracování 6 hodin.

     Za dodržování zákonem stanovených limitů práce přesčas odpovídá starosta obce ve spolupráci s ekonomkou obce, na základě statistiky odpracované pracovní doby (práce přesčas), sledované dle jednotlivých zaměstnanců. 

6) Dovolená, mzda a náhrada mzdy

     Doba čerpání dovolené zaměstnanců se organizuje sestavením plánu dovolených do konce března příslušného kalendářního. roku, přičemž každý zaměstnanec si plánuje čerpání své dovolené s přihlédnutím k  požadavkům zaměstnavatele na funkčnost organizace i v době čerpání  vlastní dovolené.

    Celková doba a ostatní náležitosti dovolené vychází z platného znění Zák. práce  a Nařízení vlády. Kromě řádně naplánované dovolené žádá podřízený svého nadřízeného o čerpání dovolené prostřednictvím formuláře „žádost o dovolenou“.

     Odměňování zaměstnanců obce se řídí § 109 Zákoníku práce nebo  vnitřním platovým předpisem. Výplatní den je stanoven na 10. den měsíce následujícího za měsíc předcházející. Mzda se vyplácí převodem na zaměstnance určený účet, případně v hotovosti z pokladny OÚ Bořislav. Případné nesrovnalosti konzultuje zaměstnanec se starostou obce a následně se mzdovou účetní, která mu na požádání předloží doklady, na jejichž základě byla mzda vypočtena. Případnou reklamaci mzdy vyřizuje mzdová účetní do 4 pracovních dnů od jejího podání.

7) Bezpečnost a ochrana zdraví při práci, odpovědnost za způsobenou škodu

     Obec je povinna vytvářet podmínky pro bezpečnou a zdravotně nezávadnou práci. Starosta a místostarosta obce v rozsahu svých funkcí odpovídají za plnění úkolů v péči o bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Jde zejména o pravidelné roční proškolení podřízených zaměstnanců z předpisů o bezpečnosti práce, dodržování zákazu kouření, požívání alkoholu a drog na pracovišti, dodržování zásad bezpečného chování na pracovišti a stanovených pracovních postupů, používání předepsaných osobních ochranných pomůcek, dodržování protipožárních předpisů. V případě podezření na požití alkoholu a drog jsou konkrétnímu zaměstnanci oprávněni nařídit vyšetření starosta a místostarosta obce. Starosta je povinen zajistit okamžité sepsání  protokolu o každém pracovním úrazu, včetně. vyšetření jeho příčin a přijetí odpovídajících preventivních opatření.

     Odpovědnost za způsobenou škodu připadá v úvahu ve dvou rovinách (upravena v §  250 a násl. Zákoníku práce):

- odpovědnost zaměstnance vůči obci

- obecná – plynoucí zejména z nedbalého plnění svěřených úkolů,                                                                                       

- odpovědnost zaměstnance za nesplnění povinností k odvrácení škody,

- odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec     povinen   vyúčtovat, vyplývající z uzavřené dohody o hmotné odpovědnosti,                                  

           - odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů.                   

- odpovědnost obce vůči zaměstnanci

- obecná odpovědnost,

- odpovědnost za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání,

- odpovědnost, kterou utrpěl zaměstnanec při odvracení škody.

8) Odlišnosti pracovněprávních vztahů úředníků územních samosprávných celků

     Odchylně od výše uvedených ustanovení Zákoníku práce (týkajících se „běžných“ zaměstnanců obce, konajících výhradně pomocné, servisní nebo jiné manuální práce), jsou definovány pracovněprávní a další podmínky pro „úředníky ÚSC“, kteří se podílejí na výkonu správních činností v naší obci. Vztahy k těmto zaměstnancům upravuje Zákon č. 312/02 Sb., o úřednících územních samosprávných celků (dále jen zákon). Tento zákon se v naší obci neuplatňuje na členy volených orgánů, zaměstnance v organizačních složkách, a na zaměstnance na dohodu. Funkce úředníků obec obsazuje na základě veřejné výzvy, případně výběrového řízení.

Tento pracovní řád je platný dnem schválení zastupitelstvem obce Bořislav.

                                                                                                                                              Aleš Navara, starosta obce